Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

VZDUCHOVÉ HMOTY, ATMOSFÉRICKÉ FRONTY

Vzduchové hmoty a atmosférické proudy
Vzduchové hmoty jsou obrovské masy vzduchu (šířky několik set km), mají určitou teplotu a vlhkost, kterými se liší od okolních vzduchových hmot. Jestliže vzduchová hmota postupuje do studenějšího prostředí, nazýváme ji teplá vzduchová hmota (přináší oteplení). U studené je to naopak. Sousední vzdušné hmoty jsou od sebe odděleny přechodnou vrstvou – atmosférická fronta (šířka několik desítek km). Stacionární (=stálé) atmosférické fronty (viz schéma níže) oddělují stacionární vzduchové hmoty (stálé cyklóny a anticyklóny – př. azorská tlaková výše, zimní anticyklóna nad Sibiří, islandská tlaková níže). Vzduchové hmoty se neustále přemísťují (při vyrovnávání tlaku v atmosféře větrem), takže vznikají a zanikají stále nové fronty, resp. posouvají se stálé fronty k S nebo J.

z geografického hlediska:
1. arktické, resp. antarktické – rozprostírají se obvykle mezi 60° a 90° z. š.,, nízká teplota, vlhkost, vysoký tlak
2. polární, mírných šířek – rozprostírají se obvykle mezi 35° a 60° z. š.,, v nízkých zeměpisných šířkách
3. tropické – rozprostírají se obvykle mezi 10° a 35° z. š., vyšší teploty, minimální vlhkost, vysoký tlak, vysoká rychlost, změny tlaku
4. ekvatoriální, rovníkové – rozprostírají se obvykle mezi 0° a 10° z. š., průměrná teplota je 28°C
5. vlhký vzduch, tlakový níže
z termodynamického hlediska:
1. teplé
2. studené
3. místní – zachovává si své vlastnosti, ale zároveň může být relativně teplá nebo relativně studená vůči sousedním vzduchovým hmotám
podle umístění:
oceánské (maritimní) či pevninské (kontinentální)

Při přesunu vzduchových hmot dochází k vyrovnání tlaku v atmosféře. Vzduch proudí z oblasti vyššího tlaku vzduchu (anticyklony, mají chladnější a proto těžší vzduch) do oblasti nižšího tlaku (cyklony, mají teplejší, proto lehčí vzduch). Ve střední Evropě jsou pohybující se cyklony a anticyklony nejdůležitějším povětrnostním prvkem, který určuje počasí.

studená fronta – situace, kdy studená vzduchová hmota putuje rychleji, dohání teplou vzduchová hmota, teplý vzduch se tím na styku se studeným ochlazuje, vodní pára kondenzuje a prší (prudce, krátce), následuje ochlazení
teplá fronta – situace, pokud je teplý vzduch rychlejší než studený a nasouvá se na studený, teplý vzduch se ochlazuje, vodní pára kondenzuje a prší (mírně, dlouho), následuje oteplení

v létě N – přináší ochlazení a srážky
o V – oteplení a jasno
- v zimě
o N – přináší oteplení a srážky
o V – ochlazení a jasno

Další pojmy a situace
teplotní inverze – situace, kdy v nižší nadmořské výšce je chladněji než ve vyšší
tlakoměr – slouží k měření tlaku (barometr)
solární konstanta – množství sluneční energie. Která dopadá na m2 na horní hranici atmosféry
izobara – linie spojující místa se stejným atmosférickým tlakem na meteorologické mapě
tropické cyklony – vzdušné víry malého rozsahu vytvářející se nad oceánem v tropickém podnebném pásu, mají rychlý vířivý vítr a často produkují silné srážky. Mají místní označení: v Americe hurikány, v Asii tajfuny, v Indickém oceánu cyklony
hurikán – vznik v subtropické oblasti, obrovský vítr s charakteristickým okem ve středu
tornádo - je silný vítr vířící v úzkém hrdle vznikající nad pevninou, nepřináší srážky, spojující bouřkový mrak a pevninu, rychlejší než hurikán
Situace v rovníkové oblasti Pacifiku
- Normální stav: rovníkové větry odtlačují teplou vodu k západu. Podél pobřeží Jižní Ameriky vystupují studené vody
- jev El Niño: Teplé vody jsou poblíž jihoamerického pobřeží. Chybí výstupy studených vod u pobřeží Jižní Ameriky, protože dočasně zeslabil Peruánský studený mořský proud. Změní to klima v této oblasti na několik měsíců (extrémní sucha x jinde srážky)
Anticyklóna
- odstředivý vzdušný vír, na jižní polokouli proti směru hodinových ručiček
- slunečné a jasné počasí
- na polární frontě jsou velké, mají malou rychlost otáčení
- na tropické frontě jsou velké výkyvy teplot, mají malý průměr a velkou rychlost
Cyklóna
- oblačné až deštivé počasí
- rychlost podobná jako u anticyklón
Typy oblačnosti
cirrus – vysoká oblačnost, řasy, jasno s bílými šmouhami
stratus – sloha, jednolitá souvislá plocha mraků, nerozeznáme hranice
kumulus – beránci, bílé s modrými okraji
nimbus – bouřkové mraky, černo fialová barva
Předpověď počasí a synoptické mapy
- synoptická mapa pro příchod teplé, okluzní nebo studené fronty podle oblačnosti

- teplá fronta je čelní stěnou teplého vzduchu, studená fronta čelní stěnou studeného vzduchu
- když přichází teplá fronta, nejdříve řasy, pak houstnou, beránci, pak bouřkové mraky
- když přichází studená fronta, prší v teplé frontě před ní a po ní je jasno a slunečně
- studená fronta se podsouvá pod teplý vzduch a ten stoupá nahoru, prudce se ochladí a začne pršet
- okluzní fronta vzniká tím, že rychlejší studená fronta dostihne teplou a spojí se
STÁTY BALKÁNSKÉHO POLOOSTROVA S VÝJIMKOU ŘECKA
Jadranské státy (Slovinsko, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, Srbsko, Černá hora, Kosovo, Albánie, Makedonie), Rumunsko, Bulharsko.
Kořeny současných problémů jsou popsané v historii každého státu,v národnostním a náboženském složení států bývalé Jugoslávie. Také poválečný vývoj po 2.světové válce měl svá negativa v nastolení komunistického režimu-tzv. Titova jugoslávského modelu  socialismu, který odmítl přímý diktát Moskvy.Po pádu komunismu v roce 1989 začal rozpad jugoslávské federace. Bez problémů se oddělilo pouze Slovinsko.Ostatní státy mezi sebou svedly několik válečných konfliktů, které přinesly vážné hospodářské škody i etnické čistky. Oblast je stále neklidná a pod dohledem sil NATO.(Kosovo, Srbská Krajina, Bosna, Makedonie). Ekonomika je slabá a poznamenána válkami a krvavými boji.
REPUBLIKA SLOVINSKO
- hlavní město Lubljana
- členem OSN, EU, eurozóna, členem NATO
- podnebí je mírné - ovlivněno nadmořskou výškou, jezero Bled (ledovcové), Postojevské a  Skocjanské jeskyně – krasové, UNESCO
- ekonomicky nejvyspělejší země bývalé Jugoslávie
- tržní ekonomika
- slabá surovinová základna
- přesné strojírenství, elektrotechnický, lehký průmysl, zemědělství alpského typu - živočišná výroba - chov skotu a prasat, kukuřice, pšenice, brambory, cukrová řepa, vinná réva, turismus, potravinářství (pivo – Laško)
CHORVATSKÁ REPUBLIKA
- hlavní město Záhřeb, usiluje o vstup do EU – pravděpodobný člen, chorvatština, srbochorvatština
- povrch rozmanitý- pobřeží Jaderského moře je skalnaté díky vrásnění, vnitrozemí nížiny, jih subtropy, sever mírný pás, pobřeží je přímořské klima, NP Krka
- ekonomika se liší ve vnitrozemí a na pobřeží (zemědělství je více rozvinuto kolem hlavního města a ve Slavonii, zatímco na pobřeží má jen doplňkový charakter), středně rozvinutá ekonomika
- čerpá převážně z turismu
- těžební průmysl (bauxit, ropa a vápenec), hutnický, strojírenský, chemický a potravinářský
- maďarská národnostní menšina u hranic
BOSNA A HERCEGOVINA
- federativní republika, hlavní město Sarajevo
- 90. léta občanská válka – uklidněna pomocí mírových vojsk, nyní mezinárodní dohled, země má složitý způsob vládnutí tak, aby ve vládě byly zainteresovány všechny tři strany
- nejslabším státem Balkánského poloostrova díky vedeným válkám (náboženské rozpory mezi katolickými Chorvaty, pravoslavnými Srby a muslimskými Bosňany), díky náboženské pestrosti
- chybí infrastruktura, investice do cestovního ruchu, který má potenciál
ČERNÁ HORA
- hlavním m. Podgorica, patřila do Jugoslávie, má euro, ale není v eurozóně, chtějí do EU
- klima mírné – na pobřeží vlhké v zálivu Boka Kotorska – částečně modelován ledovcem (jako fjordy)
- nezávislost: Černá hora - 2006
- ekonomicky velmi slabý stát, čerpá z turismu, ale brzdí ho špatná infrastruktura, hornatý povrch, těžce přístupný terén
- Srbsko: zemědělství-kukuřice, pšenice, brambory, vinná réva a tabák, prasata, skot
- průmysl – těžební (olovo, zinek, měděné rudy), strojírenský, textilní, potravinářský
REPUBLIKA SRBSKO
- největší stát bývalé Jugoslávie, hl. m. Bělehrad, další města: Novi Sad, Niš
- AO Vojvodina – významná maďarská menšina
- poměrně vyspělý průmyslový stát – strojírenství, chemický, potravinářský průmysl, hlavní zemědělská a průmyslová oblast je kolem Dunaje, jih je zaostalejší
- země zatím ne často turisticky navštěvovaná – podobné problémy jako ve většině zemí Balkánu
KOSOVO
- V roce 2008 se odtrhlo Kosovo, samovolně (bez smlouvy se Srbskem), za podpory USA a některých mocností. Ne všechny státy EU zatím Kosovy uznaly jako svrchovaný stát – neuznaly hlavně státy, které mají problém se separatistickými tendencemi některých národnostních menšin (př.Španělsko – Baskové, Rusko – Čečenci, Slovensko – Maďaři, …). ČR uznalo.
- Kosovo bylo pod mezinárodní vojenskou správou od 1999, kdy jednotky NATO přinutily k ústupu srbskou armádu (tehdy prezident Srbska S. Miloševič), která tam prováděla etnickou čistku mezi Albánci. Nyní stále přítomna stabilizační zahraniční vojenská mise, česká účast skončila 2011.
- Kosovo – hl. město Priština, euro, 90% Albánci  
- konflikty o území se Srbskem (zda původní obyvatelstvo Srbové nebo kosovští Albánci)
ALBÁNIE
- přímořský stát v jihovýchodní Evropě, nejméně rozvinutá země v Evropě, hl. město Tirana - politické a hospodářské středisko
- podporují Albánce v zahraničí, hodně lidí odchází k vůli chudobě, často vytváří mafii v západní Evropě
- poměrně hodně lidí se živí zemědělstvím, které je zaostalé, chybí mechanizace
- vysoká kriminalita, mimo větší zájem cestovních kanceláří
- stále na cestě mezi socialistickým a kapitalistickým hospodářství (reformy jdou velice pomalu)
- převážně hornatá země, pří pobřeží Jaderského moře je úzký pás nížin
- podnebí je subtropické středomořské s kontinentálními vlivy
- obyvatelstvo tvoří Albánci (98%) a menšiny Řeků a Makedonců
- nejvyšší přirozený přírůstek v Evropě (13%)
- Zemědělsko - průmyslový stát, zemědělství- rostlinná výroba
- Pšenice, kukuřice, slunečnice, olivovník, tabák, zelenina, ovoce a vinná réva, chov ovcí a skotů
- Průmysl- těžební (ropa, asfalt, rudy kovů), potravinářský, strojírenský a textilní
- Albánci přítomni ve více než 25% v Makedonii a 90% v Kosovu
REPUBLIKA MAKEDONIE
- hlavní město Skopje
- hornatý stát s řadou pánví a kotlin, podnebí je mírné s kontinentálními rysy
- zemědělský stát - chov skotu, pšenice, kukuřice, brambory, vinná réva
- potravinářský průmysl, důležitá tranzitní cesta
- Národnostní menšina Albánci (asi jedna čtvrtina)
- Problém Řecka s Makedonií hlavně o název státu: severní část Řecka je také Makedonie, chtějí přejmenování Makedonie (např. na Horní nebo Nová Makedonie)
RUMUNSKO
- Bukurešť, rumunský nový leu (RON), EU, NATO, 22 mil. obyvatel, 240 tis. km2
- unitární parlamentní republika
- Horský povrch (1/2 rozlohy) – J. a V. Karpaty – ohraničují tzv. Transylvánii, nížiny na jihu (Valašská=Rumunská), u pobřeží, částečně u maďarských hranic (přechází V. uherská nížina) – zde silná maď. menšina (+ Slovensko a Srbsko – autonomní oblast Vojvodina)
- podnebí- mírné , převážně kontinentální ráz
- složité polické a hospodářské poměry, transformace na tržní ekonomiku
- nejchudší země EU, ekonomické problémy podobné jako na Ukrajině, životní úroveň měst výrazně vyšší než venkova
- velký potenciál pro cestovní ruch, málo využíván (chybí infrastruktura), částečně se využívá černomořské pobřeží, do Rumunska jezdí spíš dobrodruhové (Karpaty, Dunajská delta – UNESCO, rozsáhlý evropský mokřad, NP)
- mnoho historických památek (převažuje pravoslavné křesťanství), pravoslavné kláštery (monastýry)
- Rumunský Banát – na JZ u Dunaje, oblast s českým obyvatelstvem – zachovávají jazyk a tradice, přišli v 19. st., nyní se často navracejí do ČR → vylidňování
- těžba: ropy v Ploiesti, zemní plyn, rudy barevných kovů, zlato, bauxit, černé i hnědé uhlí
- pěstování květin
- chov skotu, obilniny, brambory, ovce, ovoce
- automobilový průmysl (Dacia), potravinářský průmysl, Banát – zemědělská oblast
BULHARSKÁ REPUBLIKA
- Sofie, leva, člen NATO, EU, 7 mil. obyvatel, 110 tis. km2, unitární parlamentní republika
- podnebí- mírné kontinentální, na jihu a východě středomořské
- od roku 1990 je úmrtnost vyšší než porodnost
- je v procesu transformace na tržní ekonomiku
- ekonomické problémy podobné Rumunsku, rozsáhlé zemědělství v Podunajské a Hornothrácké nížině (plodiny teplejší části mírného pásu + aromatické rostliny, růže)
- snaží se využívat potenciál pro tur. ruch: černomořské pobřeží (př. Zlaté písky, Slunečné pobřeží) – velké investice, pobřeží využíváno ve větší míře než v Rumunsku
- rozsáhlé vysoké hory zatím využívány hlavně domácími turisty a chalupáři
- velké přístavy - Varna, Burgas
- těžební (hnědé uhlí, polymetalické rudy, lignit, zemní plyn, rudy kovů), textilní průmysl, pěstování kytek, cestovní ruch

Žádné komentáře:

Okomentovat