- občas se však pod tento pojem řadí i další anglicky mluvící země na am. kontinentu: Belize, Jamajka, Guayana a několik karibských států (např. Bermudy)
USA – fakta:
- 3. nejlidnatější země světa – asi 300 mil. obyvatel
- 4. největší země světa
- hl. město – Washington D.C.
- prezidentská federativní republika
- 50 států (Aljaška je největší)
Kanada – fakta:
- asi 30 mil. obyvatel
- 2. největší země světa
- hl. město – Ottawa
- federativní konstituční monarchie
- 10 provincií a 3 spolková teritoria
Přírodní prostředí:
- podnebí:
o podnebné pásy – od severu – polární, subpolární, mírný (většina území), subtropický (Florida)
o se vzdáleností od moře vzrůstá kontinentalita
o klima ovlivněno rozsáhlými bariérami horských pásem podél západního pobřeží
o vliv mořských proudů – Severní tichomořský proud, Kalifornský proud, Labradorský proud
o poměrně vlhké vých. pobřeží je ochlazováno Labradorským proudem
- různorodé fyzickogeografické podmínky
o vých. část převážně rovinatá, hustěji zalidněná a intenzivně zemědělsky využívaná
o západ je hornatý, s výjimkou pobřeží řídce osídlený; nachází se tu většina národních parků a chr. území (např. Yellowstone, Olympic, Yosemite, Sequoia)
- až po Mississippi převažuje stepní vegetace
- střetávání arktických a tropických mas ve vzduchu -> vznik tornád nad Mex. zálivem a pláněmi středozápadu
- velká a četná jezera ledovcového původu – na hranicích Kanady a USA se stala základem rozvoje vodních cest a rozsáhlých průmyslově obslužných center
- většina vodních toků má severojižní směr
- na území USA a Kanady rozlišujeme 11 přírodních regionů:
1. Pobřežní nížina
podél Atlantského oceánu a Mexického zálivu
pokrytá usazenými materiály
část u Appal. pohoří nepříliš úrodná (velký obsah písku v půdě), zde je také nedostatečné odvodňování řekami -> močály a bažiny
naopak část u Mex. oc. je protkána sítí řek – Mississippi (nejdelší řeka v SA) se svými přítoky (např. Missouri), Rio Grande -> úrodné půdy (bavlník, podzemnice)
na severu vhodné mírné prostředí, proto tu vzniklo mnoho velkých aglomerací
• tvoří zde největší a nejvýznamnější jádrová území světa, megalopolis, označované termínem BosWash (Boston – Washington)
2. Appalačské pohoří
prvohorní stáří, od Alabamy k zálivu sv. Vavřince
jeho pokračováním je ostrov Newfoundland
složitá vrásná struktura
zásoby čer. uhlí, avšak mnoho dolů po válce uzavřeno, zůstalo narušené živ. prostředí a nezaměstnanost
3. Piedmont
tvoři přechod Appal. pohoří do pobřežní nížiny
4. Velké prérie
rozsáhlá oblast – sev. cípem zasahuje na Aljašku, jižním se dotýká mex. hranice
severní část pokrýval pevninský ledovec, po něm zde zůstal ledovcový reliéf (jezera, morény)
dříve tu žilo mnoho bizonů, v posledních desetiletích zachráněných před vyhubením
jedna z nejúrodnějších zemědělských oblastí světa (pšenice, kukuřice, dobytek)
omezující klimatické podmínky – chladný sever, suchý západ
5. Skalnaté hory, Kordillery
vyvrásněny v třetihorách
nejdelší severoamerické pohoří
území přírodních krás a národních parků
řídké osídlení
6. Vnitřní plošiny
vysoká nadmořská výška
suché kontinentální klima
rozsáhlé neobydlené prostory
na západě této oblasti se kolem hranic s Kanadou rozprostírá oblast Velkých jezer (Hořejší – největší jezeru v SA, Hurónské, Michiganské a Michiganské s Ontariem, mezi nimiž najdeme Niagarské vodopády)
pouštní a polopouštní vegetace
nachází se tady Velký kaňon, Mohavská, Sonorská a Nevadská poušť a také nejnižší bod kontinentu Údolí smrti (-86 m)
na jihu Coloradská plošina
• zde byly veliké vrstvy usazených pískovců rozbrázděny říčními toky a větrnou erozí -> vzniklo mnoho kaňonů (Velký kaňon), svědeckých hor, skalních oken, mostů a dalších bizarních tvarů
7. Mezihorské pánve a plošiny
vyplňují rozsáhlá území mezi horskými hřebeny na západě (mezi Skalnatými horami, Kordillerami atd.)
8. Tichooceánské pobřeží
skládá se ze systému hor a údolí začínajícího na Aljašce a končícího v jižní Kalifornii
najdeme zde (na Aljašce) nejvyšší vrchol SA Mt. Mac Kinley (6194 m)
paralelní horská pásma (Pobřežní pásmo, Sierra Nevada a vulkanické Kaskádové pohoří) zabraňují pronikání vlhkého oceánského vzduchu do vnitrozemí , což vedlo ke vzniku pouští ve Vnitřních plošinách
díky klimatu a výhodné poloze je v pobřežních nížinách velká koncentrace osídlení a průmyslu
nejvhodnější podmínky pro závlahové zemědělství má Centrální údolí v Kalifornii (zelenina, subtropické ovoce)
9. Kanadský štít
řídce zalidněné oblasti na severu
vnitrozemí i ostrovy formované arktickou činností
zčásti se tady nachází oblast Velkých jezer a dále např. Winnipežské j., Vel. Medvědí j., Vel. Otročí j.
10. Arktické nížiny
také na severu, žije zde málo obyvatel a oblast je formovaná arkt. činností
přev. nížinatá oblast, kde řeky odvádí chladnou vodu z jezer do moře (např. řeka Mackenzie)
11. Vnitřní vysočiny
malá a nepříliš zalidněná oblast
Sociální prostředí:
- více než 300 mil. obyvatel
- multikulturální společnost, základem potomci evropských kolonistů, především britských
- žijí zde početné nár. menšiny (Afroameričané – převážně v USA, Hispanoameričané – také přev. v USA, Indiáni, Inuité – na S v Kanadě) -> sociální problémy
- převládá křesťanství (protestantské)
- v USA je úř. jazykem angličtina, v Kanadě ang. a franouzština (asi 27% Kanaďanů)
- fr. mluvící Kanaďané se odlišují od zbytku kulturně i nábožensky (většina katolíci, ang. mluvící naopak protestanti), nejvíce koncentrováni v provincii Quebec, tam mají značnou autonomii a část usiluje o úplné osamostatnění
- afroameričané tvoří asi 1/8 populace v USA, nejsou soustředěni do jedné oblasti (žijí hl. ve velkých městech a na jihu)
dříve byla čern. otázka jednou z nejpalčivějších (ob. válka 1861 – 1865, nepokoje v 60. letech 20. sto.), ale ani nyní není zcela vyřešena (rasové bouře v roce 1992)
vyznačují se nižší vzdělaností, vyšší nezaměstnaností a kriminalitou
- nerychleji roste počet španělsky mluvícího obyvatelstva – přir. přírůstek a imigrace z Mexika (do J států), z Portorika a Kuby
- mimo to zde najdeme menšiny přistěhovalců z celého světa (několik set tisíc i z ČR)
- mnoho měst má svou čínskou (China town), italskou, židovskou, arabskou či ruskou čtvrť
- trvale tu žije asi 10% lidí, kteří se zde nenarodili
- až do 19. stol. většina kolonistů v zemědělství -> poté se rozvinul průmysl -> rozvoj měst
- vysoký stupeň urbanizace (asi 75%), hlavní podíl má rozvoj služeb a obchodu
- na severu USA a jihu Kanady žije většina lidí ve městech (asi 80%) a většina venkovanů žije městským životem
- osídlení je nerovnoměrné - sever Kanady téměř neosídlen, střední část málo zalidněná, západ USA kromě pobřeží také málo osídlen
- jádrové oblasti:
1. jádrová a nejvíce urbanizovaná oblast – megalopolis BosWash (SV USA a přilehlé oblasti Kanady: Boston – New York – Philadelphia - Washington)
2. dalším jádrovým regionem je oblast kolem Velkých jezer (Chicago, Detroit, Cleveland, Toronto)
3. V Kalifornii se nachází další, rychle se rozvíjející j.o. USA (Los Angeles, San Francisco)
4. Poslední hospodářsky velmi významnou aglomerací je Seattle – Vancouver na SZ USA, resp. JZ Kanady
- v současnosti probíhá v amerických městech stěhování obyvatel i hosp. činností z drahých center do okrajových částí -> rozloha měst se zvětšuje, střediska srůstají, vznik konurbací a aglomerací
- mobilita je v SA značná (obyvatelé se stěhují mnohonásobně častěji než jinde na světě) – významná je migrace z venkova do měst i stěhování z měst. center na předměstí
- početní růst je rychlejší než v ostatních vysp. oblastech světa
- přir. přírůstek asi 0,6% (porodnost 1,5%, úmrtnost 0,9%)
- k růstu přispívá též přistěhovalectví (asi z 25%, což je nejvíce na světě)
- asi 400 tis. legálních přistěhovalců ročně, poč. ilegálních odhadován na 500 tis. ročně
- velká vnitřní odlišnost živ. stylu (faktory: rozdíly mezi početnými a různě vzdělanými skupinami přistěhovalců, odlišné fce jednotlivých regionů, velké vzdálenosti, federální uspořádání, odlišné zákony, demokratičnost am. společnosti)
- i přes složitou soc. a etnickou skladbu patří SA k nejbohatším obl. světa
- hrubý nár. produkt na obyvatele patří v SA k nejvyšším
- typ znaky jsou tedy vys. míra urbanizace, koncentrace obyv. do pobřežních oblastí, velká mobilita a značná tolerance k cizím kulturám a vlivům
Hospodářství:
- hospodářsky nejvýznamnější region světa = USA (asi 28% prům. výroby, 18% zem. produkce a 20% svět. obchodu), Kanada patří též mezi nejvyspělejší země světa
- celkově představuje SA nejdůležitější hospodářskou a politickou oblast současného světa
- v dobách osídlování převládal obchod s kožešinami, rybami, dřevem a jinými zemědělskými produkty
- v letech 1850 – 1950 došlo k přeměně na průmyslovou a městsky orientovanou společnost
- prům. růst byl katalyzátorem rozvoje služeb a obchodu – základ mohutné urbanizace, expanze vědy a informatiky
- dnes 75% ekonomicky činných obyvatel USA a 66% Kanady pracuje ve službách
- základnou am. hosp. je nyní průmysl a na něj navazující služby
- průmysl zaměstnává asi 30 mil. Američanů a 4 mil. Kanaďanů, distribucí zboží a službami se živí 4x tolik lidí
- am. hosp. využívá rozsáhlých zdrojů nerostných surovin, ale mnoho také dováží
- export: stroje, zařízení, automobily, technologie
- am. firmy představují rozhodující výrobní a obchodně-výrobní společnosti svět. významu (ESSO, General Motors, Ford ad.)
Průmysl a služby:
- nejvýznamnější je průmyslový pás severovýchodu (totožný s jád. obl. BosWash)
zde vzniká více než ½ prům. výrobků USA a Kanady (dopravní strojírenství, elektronika, hutnictví, chem. a textil. prům.)
také se tu uskutečňuje většina obchodních činností
dokonalý systém vodních (Vel. jezera, řeky, průplavy), silničních a žel. dopr. tahů – výhodné pro dovoz surovin i distribuci výrobků
samotný metropolitní New York tvoří asi 5,5% prům. produkce USA
jde o kolébku am. prům. revoluce a nej. koncentraci služeb, průmyslu a obch. činností na světě
- industrializace na J začala později
základem textil. prům.
po 2. s.v. objevena bohatá naleziště ropy a plynu -> prudký rozvoj těžebního a petrochem. prům.
jihovýchodní průmyslová oblast (Atlanta) – převládá textil., oděv., potrav. a dřevozpracující prům.
pobřeží Mexického zálivu – vynikající poloha – přeprava a zpracování bavlny, tabáku, cukr. třtiny a jiných subtropických produktů, dominuje však těž., petrochem. a el. prům.
Florida – nepříliš specializované hosp., potr. a el. prům. je doplňován zejména turismem
- tichooceánské pobřeží
asi 15% prům. produkce
jeden z nejrychlejších rozvojů služeb a prům. v Angloamerice probíhá na Kalifornském pol. (Los Angeles, San Francisco)
imigranti z Mexika = levná prac. síla
průmysl: hl. výroba zbraní, letadel, petrochem. produktů a tzv. high-technology
severozápadní střediska (Seattle, Portland, Vancouver) zaměřeny na zprac. zem. produktů, ryb, dřeva a na výrobu letadel (spol. Boeing v Seattlu)
Zemědělství:
- zemědělství dnes živí asi 2% Američanů a 3% Kanaďanů, přesto SA v potravinách a jiných zem. produktech soběstačná a znač. přebytky vyváží (pšenice, kukuřice, bavlna, sója, tabák)
- mechanizované, specializované a vysoce produktivní zemědělství
- nejproduktivnější je část Velkých prérií – tzv. Kukuřičný pás
mezi státy Ohio a Nebraska
nejkvalitnější půdy, dostatek srážek, dlouhé vegetační období a rovinatý povrch
pěstují se zde zrniny, krmiva, zelenina a intenzivně je tady chován dobytek
většina orné půdy se osévá kukuřicí
- ostatní části SA nemají tak příhodné podmínky
- v jádrové oblasti BW specializace na prod. mléka a mléč. výrobků pro velká města
- na jihu USA tabák, bavlna (bavlník. pás), sója, podzemnice olejná, cukr. třtina, rýže
- na SZ a JZ od kuk. pásu méně srážek –> kukuřice vystřídána pšenicí (pšeničný pás)
- pšenice je zároveň hl. plodinou Kanady
- suchý Z USA a přilehlé obl. Kanady – chov dobytka
nejproduktivnější je zde Centrální údolí v Kalifornii – subtrop. ovoce a zelenina
Žádné komentáře:
Okomentovat