8. Pedosféra, Biosféra

PEDOSFÉRA

-půdní obal země, část fyzicko-geografické sféry, která vznikla dlouhodobým zvětráváním hornin
-fyzicko-geografická + socioekonomická sféra = krajinná sféra

PŮDA
1) živá složka (edafon)
-drobní živočichové žijící v půdě, kořeny rostlin, mikroorganismy
2) neživá složka (humus)
-hlína, úlomky hornin, jíly, půdní voda, půdní vzduch
-na zvětrávání se podílí edafon, voda, vzduch, sluneční záření
půdotvorní činitelé : vše co ovlivňuje vznik, vývoj,vlastnosti a rozšíření půd
člověk, podnebí, georeliéf, organismy, mateční hornina, voda, povrchová a podpovrchová voda
-půdotvorný pochod – soubor pochodů, kterými se odlišuje mateční hornina (určuje zásobu živin v půdě, dále ovlivňuje její zrnitost a barvu)

PŮDNÍ TYPY
Základní jednotky třídění (klasifikace) půd, přeměna zvětralého vršku, za působení půdotvorných činitelů
1) černozemě – v rovinách a nejteplejších oblastech, nejkvalitnější, jen horizonty A a C
2) hnědozemě – v okolí černozemě, nejrozšířenější, v oblasti mírně teplého a mírně vlhkého podnebí
3) nivní půdy – u řek (nebezpečí záplav), velmi úrodné
4) lužní půdy (černice) – úrodné, velká vrstva humusu malé oblasti uprostřed černozemí
5) hnědé lesní půdy – vrchoviny, nejrozšířenější typ půd ve střední Evropě
6) podzolové půdy – hornatiny, velehory, jehličnaté lesy, (z ruského popel – šedý,není tam humus)
7) rendzin – vápencové podloží
8) pouštní půdy – zasolené
9) arktické půdy – permafrost
10) žlutozemě – spraše, méně úrodné, vznikají hydratací Fe2O3
11) červenozemě – zbarveny železem, vznikají dehydratací, kyselejší, při intenzivním obdělávání se rychle vyčerpávají, při vhodném obdělávání a hnojení poskytují úrodnou půdu

PŮDNÍ DRUHY
-Dělení podle velikosti zrn (textura)
-Písčité – rostou zde tlustolisté rostliny (kaktusy, sukulenty)
-Hlinité – Kvalitní
-Jílovité – málo provzdušněné

PLANETÁRNÍ ČLENĚNÍ PEDOSFÉRY
1) oblast kolem rovníku – červenožluté země, úrodné po krátkou dobu
2) oblast kolem obratníků – červené půdy, způsobeno železem a hliníkem, vznikají dehydratací
3) stepi – černozemě
4) mírný pás – hnědozemě
5) tajgy - podzolové půdy
6) tundry – podzolové půdy
7) polární oblasti – arktické půdy

PŮDNÍ HORIZONT
-Zonálnost půdního krytu
-Vrstvy v půdě, které se odlišují svými vlastnostmi, značí se A, B, C, vznikají v půdotvorném pochodu
Horizont A: nejsvrchnější dokonale zvětralé částice, bohatý na humus (zbarvuje půdu tmavě), místo půdních biologických procesů, rostliny odtud čerpají živiny
Horizont B: obohacený látkami vyplavenými vodou a horizontem A, sloučeniny železa, hliníku, zbarvení závislé na složení
Horizont C: půdotvornými procesy nezasažená mateční hornina

POJMY
Desertifikace = rozšiřování půdy
Sahel = území kolem pouště, velmi neúrodné
Ornice = půda, kterou člověk obdělává
Zemědělská půda = půda, kterou člověk využívá
Bonita půdy = Hodnota půdy pro zemědělskou rostlinnou výrobu, příp. lesnickou výrobu, která zahrnuje jak produkční schopnost půd, tak jejich využitelnost a zpracovatelnost.


BIOSFÉRA
Živý obal Země, všechny organismy, mikroorganismy, živočichové (fauna), rostliny (flora)

HORIZONTÁLNÍ ČLENĚNÍ BIOSFÉRY
Způsobeno osvětlením (množství přijaté sluneční energie v průběhu roku)

PLANETÁRNÍ ČLENĚNÍ BIOSFÉRY
Vegetační pás = geobiom – území, kde se vyskytují typově podobné organismy, které se přizpůsobily podmínkám určitého pásu

1) Tropické deštné lesy
-velká vlhkost (prší každý den) případně ovlivněno monzuny v monzunových oblastech JV Asie, bujna vegetace, velká biodiverzita (druhová rozmanitost), průměná teplota 24-28°C
-flora: uspořádána do pater (bylinné, keřové, stromové, pásmo vysokých stromů)
-mahagon, eben (zvláštnost: stromy nemají letokruhy, protože zde není střídání ročních období)
-efifity – rostliny se vzdušnými kořeny (liány, bambus, orchedeje)
-fauna: 30% veškerého hmyzu na Zemi, šimpanzi, aligátoři, anakondy, kolibřící, papoušci
-člověk: drancování lesů (pro jeden vzácný kus dřeva je vykáceno spousta jiných dřevin)
-ždáření = vypalování, plantáže (kakao, káva, banány)

2) Savany
-travnatá krajina s roztroušenými stromy, střídají se období sucha a období dešťů
-Afrika – pod a nad tropickými lesy, přední Indie, Austrálie, Brazilská vysočina
-Flora: traviny
-Fauna: lvi, antilopy, žirafy, hroši, sloni
-Člověk: přetvoření na plantáže (bavlník, podzemnice olejná)

3) Pouště a polopouště
-oblasti v tropickém a mírném páse, kde skoro neprší, sucha, nedostatek vody, velký teplotní rodíl mezi dnem a nocí, skoro žádné srážky
-Sahara, Kalahari, Atakama, Mohavská poušť, Arabský pol., Gobi, Velká písečná poušť
Druhy pouští:
hamady – kamenité
reg – štěrkovité
erg – písčité
-písečné duny – přesypy vytvořené větrem
-oáza – místo na poušti, kde je voda
-šoty – vyschlé řečiště
-creek (Austrálie), vádí (Afrika) – občasně tekoucí voda
-flora: kaktusy
-fauna: velbloudi, hmyz, hadi, štíři
-člověk: kočovnící, využití jen v oázách – např. datle

4) Subtropy
-přechod mezi mířným a tropickým pásem, stále zelené lesy
-horká suchá ůéta, mírné deštivé zimy
-Středomoří, Mexický záliv, jih Afriky, jih Austrálie, jihovýchod Číny
-Flora: tučnolisté rostliny, borovice, pinie, myrtha, vavřín, citrusy, vinna réva, olivy, fíky
-Fauna: cikády

5) Stepi
-travnaté krajiny v mírném pásu, malá vlhkost
-stepi – Evropa, Asie, Ukrajina
-prérie – Severní Amerika, východ Číny
-pampy – argentinská část Laplaty
-pusty – Maďarsko
-flora: traviny – pastevectví
-černozemě – oblinice světa, kulturní stepi, kukuřice, pšenice
-fauna: hraboši, korpotve, králící

6) Lesy mírného pásu
a) listnaté lesy – téměř celá evropa, kolem Velkých jezer (USA)
flora: buk, dub
fauna: jelen, los, liška, srnec, daněk
b) smíšené lesy
c) jehličnaté lesy (tajga) – Asie (kolem 60.rovnoběžky), střed Kanady
flora: jedle, modřín, borovice, smrk
fauna: vlci, medvědi, losi
člověk: těžba dřeva, vysázení smrkových monokultur

7) Tundry
-nízké teploty, málo srážek
-sever Severní Ameriky, Labrador, Evropa (nad 60. rovnoběžkou)
-flora: mechy, lišejníky, řasy
-fauna: vlci, medvědi, losi
-člověk: těžba dřeva

8) Polární oblasti
-permafrost, polární podnebí
-Antarktida, nejsevernější oblasti kontinentů
-Flora: žádná
-Fauna: lední medvědi, mroži, tuleni, tučňáci

VÝŠKOVÉ STUPNĚ
1) Nížinný stupeň (do 200 m n. m.) - původně se v něm nacházely listnaté, převážně dubové lesy. Dnes však jsou kvůli zemědělství z většiny vykáceny.

2) Stupeň pahorkatin (200 - 500 m n. m.) - původní vegetaci v tomto stupni dříve tvořily dubové a dubohabrové lesy. Ty jsou ale dnes převážně vykáceny a jejich místo je využíváno k zemědělství nebo jsou nahrazeny smrkovými monokulturami.

3) Podhorský stupeň vrchovin (500 - 1000 m n. m.) - dříve v něm rostly bukové a bukojedlové lesy i ty však byly vykáceny a nahrazeny smrkovými monokulturami.

4) Horský stupeň (1000 - 1300 m n. m., v Karpatech do 1500 m n. m.,
v Alpách do 1800 m n.m.) - přirozený vegetační kryt tvoří smrkové lesy.

5) Subalpínský stupeň (1300 - 1900 m n. m.) - je to stupeň, ve kterém se vyskytují kosodřeviny - nachází se zde ojedinělé borovice, modříny, břízy a vrby. Mnohdy byly původní porosty vypáleny a na jejich místě jsou dnes pastviny.

6) Alpínský stupeň (1900 - 2200 m n. m.) - tato přírodní krajina je úplně bez stromů a větších keřů. Vegetaci tvoří jen bylinný porost.

7) Subnivální (podsněžný) stupeň (2200 - 2500 m n. m.) - má ráz mrazové pouště bez vegetace, pokryté úlomky hornin a hlínou.

8) Nivální (sněžný) stupeň (nad 2500 m n. m.) - je to stupeň věčného ledu a sněhu. Nachází se nad sněžnou čarou. Krajinu tvoří jen holé štíty a horské ledovce.

Žádné komentáře:

Okomentovat